Plán ÚSES
Vymezení místního, regionálního i nadregionálního systému ekologické stability stanoví ve smyslu § 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb. orgány ochrany přírody v plánu systému ekologické stability. Plány ÚSES obsahují vedle grafického znázornění ÚSES (mapový podklad) také tabulkovou a textovou část popisující funkční a prostorové ukazatele skladebných částí (biogeografické údaje, rozmanitost a charakteristiky ekosystémů, prostorové vazby, údaje o limitujících parametrech – minimálních plochách biocenter, minimálních šířkách a maximálních délkách biokoridorů) a jejich současný stav, a návrhy rámcových opatření k zachování a zlepšení ÚSES včetně odůvodnění. Plán ÚSES slouží jako podklad pro pořizování územně plánovací dokumentace (zásad územního rozvoje krajů, územních plánů a regulačních plánů), ale např. také pro provádění pozemkových úprav a zpracování lesnických a vodohospodářských dokumentů. Prakticky jsou územní podmínky pro ÚSES zajišťovány prostřednictvím územního plánování, jehož smyslem je soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území dosahovat obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.
Plány nadregionálního a regionálního ÚSES jsou zpracovávány v měřítku a v podrobnosti odpovídající účelu zpracování – jsou podkladem pro koncepční vymezení nadmístní úrovně ÚSES v zásadách územního rozvoje krajů (ZÚR), resp. vymezení nadregionálního ÚSES v územním rozvojovém plánu (ÚRP).
Plány místního ÚSES obsahují všechny hierarchické úrovně ÚSES a slouží jako podklad pro územní plány obcí, případně regulační plány. Proto tento účel jsou zpracovávány nad katastrální mapou v podrobném měřítku. Plány místního ÚSES v místních podmínkách upřesňují koncepční vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES z nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR, resp. ÚRP) a síť ÚSES doplňují o skladebné části místní úrovně ÚSES.
Zpracování plánů a projektů ÚSES provádějí odborně způsobilé osoby - osoby oprávněné k projektování ÚSES na základě autorizace s označením A.3.1 (projektant územních systémů ekologické stability) udělované Českou komorou architektů. Seznam držitelů této autorizace je k dispozici na webových stránkách České komory architektů.
Metodika vymezování ÚSES (MŽP, 2017) (PDF, 1.42 MB)
Metodická pomůcka pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability (Věstník MŽP 8/2012) (PDF, 1.92 MB)
Dokumenty
-
ÚSES v územním plánu
Orgány ochrany přírody jsou ve smyslu § 54 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (NSZ), dotčenými orgány v procesu územního plánování. V něm uplatňují požadavky na závazné vymezení ÚSES v územních plánech obcí ve svém správním území zpravidla formou plánu (místního) ÚSES. Podstatné je, aby podmínky využití ploch, které jsou vydaným územním plánem vymezeny pro plnění funkce ÚSES, byly stanoveny tak, aby při rozhodování v území nedošlo ke snížení jejich ekologické stability, resp. tak, aby ekologická stabilita byla zachována, případně zvyšována.
-
Struktura a hierarchické úrovně ÚSES
Základními skladebnými částmi systémů ekologické stability jsou biocentra a biokoridory. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. K vymezování jednotlivých hierarchických úrovní ÚSES v úzké vazbě na procesy územního plánování jsou příslušné orgány ochrany přírody.
-
Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“.