Národní plán na obnovu přírody (NPOP)
Od členských států Evropské unie je očekáváno, že předloží Evropské komisi (EK) své Národní plány na obnovu přírody (NPOP) do dvou let od vstupu nařízení v platnost (tedy do 1. září 2026), jejichž prostřednictvím Komisi obeznámí se způsoby a opatřeními, jakými uvedly nařízení do praxe. Následně během 6 měsíců Komise návrhy NPOP zreviduje a vrátí je členským státům zpět k zapracování připomínek, k čemuž musí dojít během dalších 6 měsíců. Do 1. září 2027 pak členské země předloží EK finální návrh NPOP. K 1. revizi dojde v roce 2032 a následně mají být plány revidovány nejméně každých 10 let. Jednotný formát NPOP je stanoven prováděcím nařízením EK
(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202500912#anx_1)
NPOP bude vyplňován elektronicky a dělí se na 3 části + přílohy (revize plánu; vymezení sídelních ekosystémů; inventarizace překážek na vodních tocích aj.)
obecná část s informacemi k národnímu kontextu – naplňování zastřešujících cílů, přesah, přínosy pro další příbuzné politiky a strategie, socioekonomické dopady, klima…
členěno dle tematických článků pro jednotlivé ekosystémy – stav ekosystémů a kvantifikace ploch k obnově
seznam opatření na obnovu přírody, včetně zdrojů financování
Obecně je pro splnění cílů nařízení potřeba v prvé řadě vhodně vymezit zkoumané ekosystémy a následně náležitě monitorovat jejich stav na základě povinných či vybraných indikátorů dle jednotlivých článků nařízení. Klíčové je do roku 2030, v porovnání s výchozím rokem, zvrátit negativní trend indikátorů a dále dlouhodobě zajistit rostoucí trend a zlepšování hodnot indikátorů. Dlouhodobým cílem je pak dosažení tzv. uspokojivých úrovní vybraných indikátorů, jejichž hodnoty si členské země individuálně stanoví dle národního kontextu a dle interpretačních vodítek od EK.
Členské země budou mít také povinnost progres monitorovat a podávat o něm zprávy. Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) bude vypracovávat pravidelné technické reporty pokroku při dosahování cílů.
V České republice byla zahájena faktická práce na implementaci nařízení ihned po přijetí tohoto právního aktu. Proces přípravy na provádění a adaptaci však započal ještě před samotným vstupem nařízení v platnost, například bylo ustaveno 7 pracovních skupin - „řídící“ horizontální koordinační platforma (HKP), která plní zastřešující roli a má rozhodovací pravomoc vůči dalším skupinám; 5 tematických expertních skupin (TES) zaměřených na specifické věcné články nařízení dle ekosystémů; ad-hoc expertní skupina pro nástroje implementace nařízení, která se zabývá problematikou finančních nástrojů, komunikace a dalšími průřezovými tématy. Úplně poprvé se sešla HKP v březnu 2024. Setkání všech zmíněných skupin pak probíhají přibližně dvakrát ročně, další jednání jsou však organizována průběžně dle potřeby, osobně i online. Specifickou skupinou pod vedením Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) je pak pracovní skupina zabývající se daty a monitoringem.
Celý proces je vysoce participativním, na přípravě NPOP se podílí více než 100 subjektů zastupujících jak různé státní instituce a resortní organizace, tak odbornou veřejnost, akademiky, nevládní neziskové organizace (NNO), samosprávy (obce), zájmové svazy, business sektor a další. Zmínění zástupci jsou členy příslušných pracovních skupin, jejichž práci koordinuje Ministerstvo životního prostředí.
STRUKTURA PRACOVNÍCH SKUPIN v ČR
Horizontální koordinační platforma (HKP)
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 4 – obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 8 – obnova sídelních ekosystémů
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 9 – obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 10 a 11 – obnova populací opylovačů a obnova zemědělských ekosystémů
Tematická expertní skupina (TES) k čl. 12 – obnova lesních ekosystémů
Ad-hoc expertní skupina pro nástroje implementace nařízení
+ v rámci AOPK byla ustavena pracovní skupina na problematiku datových zdrojů a monitorovacích schémat