Otázky a odpovědi k obnově přírody
Otázky k obnově přírody
1. Proč je dnes potřeba věnovat pozornost obnově přírody a krajiny?
V posledních desetiletích dochází v Evropě i v České republice k postupnému zhoršování stavu většiny ekosystémů. To se projevuje například úbytkem biodiverzity, sníženou schopností krajiny zadržovat vodu nebo zhoršováním kvality půdy. Krajina tak hůře odolává suchu, povodním i dalším dopadům změny klimatu.
Příčinou je především dlouhodobý tlak lidské činnosti, jako je intenzivní zemědělství, urbanizace, znečištění nebo nevhodné hospodaření v krajině, ale také kupříkladu šíření invazních nepůvodních druhů apod. Tyto faktory vedou k narušení přirozených procesů, na kterých je zdravé fungování ekosystémů založeno.
Obnova přírody představuje širší snahu o navrácení přirozených funkcí krajiny.
Zdravé ekosystémy poskytují klíčové služby – například čištění vody, opylování plodin, ukládání uhlíku v půdě nebo ochranu před extrémními výkyvy počasí. Obnova přírody je proto důležitá pro zachování stabilního a funkčního prostředí, které podporuje kvalitu života i dlouhodobou udržitelnost hospodaření.
2. Jaké jsou hlavní výzvy, kterým dnes krajina čelí, a v čem je potřeba její stav zlepšit?
Krajina dnes čelí kombinaci výzev, jako jsou změna klimatu, tlak na využívání půdy, fragmentace krajiny nebo pokles druhové rozmanitosti. Tyto faktory vedou k tomu, že krajina postupně ztrácí své přirozené schopnosti, jako například zadržování vody v krajině, úrodnost půdy a odolnost krajiny vůči extrémnímu počasí. Zlepšení je potřeba zejména v oblasti vodního režimu, kvality půdy, propojenosti ekosystémů a celkové odolnosti krajiny vůči změnám. Cílem je vytvořit vyvážené prostředí, které bude plnit jak ekologické funkce (např. ochrana biodiverzity, regulace klimatu), tak i funkce hospodářské a společenské, na kterých je závislá kvalita života lidí.
Základní informace o Národním plánu na obnovu přírody
3. Co je Národní plán na obnovu přírody a jaké jsou jeho hlavní cíle?
Národní plán na obnovu přírody je strategický dokument České republiky, který vzniká na základě Nařízení o obnově přírody č. 2024/1991 – právního předpisu Evropské unie. Stanovuje konkrétní kroky a opatření vedoucí ke zlepšení stavu ekosystémů. Zaměřuje se na témata ochrany a obnovy biodiverzity v jednotlivých typech ekosystémů členských států. Stanovuje závazné cíle pro obnovu různých typů ekosystémů (například lesů, zemědělské krajiny, mokřadů, řek nebo městské zeleně). Cílem je zlepšit stav biodiverzity, posílit odolnost krajiny vůči změně klimatu a zajistit dlouhodobé fungování ekosystémových služeb, které jsou důležité pro společnost i ekonomiku.
Ekosystémové služby jsou přínosy, které lidé získávají z přírody a fungujících ekosystémů. Patří mezi ně například opylování plodin, čištění vody a vzduchu, úrodnost půdy nebo regulace klimatu. Tyto služby jsou klíčové pro lidské zdraví, ekonomiku i produkci potravin.
4. Jak může Národní plán na obnovu přírody přispět k ochraně biodiverzity, fungování ekosystémů a celkovému zlepšení stavu přírody v České republice?
V Evropě, včetně České republiky, je až 80 % ekosystémů ve zhoršeném stavu, což se projevuje především poklesem populací mnoha chráněných i hospodářsky významných druhů rostlin a živočichů. Národní plán na obnovu přírody přispívá k postupnému obnovování funkcí ekosystémů i k jejich dlouhodobému udržování. Navrhovaná opatření mají za cíl například zlepšit kvalitu vody, půdy, podpořit přirozené zadržování vody v krajině, zlepšit podmínky pro život rostlin a živočichů, posílit ochranu před povodněmi či suchem a podpořit udržitelné zemědělství a lesnictví. Tím plán přispívá k celkové stabilitě a odolnosti krajiny.
5. Jaký je časový harmonogram přípravy a realizace Národního plánu na obnovu přírody?
Národní plán na obnovu přírody je v současnosti připravován ve spolupráci s různými aktéry. Členské státy Evropské unie mají 1. návrhy svého Národního plánu předložit Evropské komisi do 1. září 2026. Následně bude plán ze strany Komise zrevidován. Po vypořádání připomínek ze strany EK bude plán dokončen a 1. září 2027 bude zveřejněn. Realizace opatření bude probíhat postupně, s výhledem milníků v letech 2030, 2040 a 2050, přičemž každý členský stát musí svůj plán pravidelně revidovat – 1. revize proběhne do června 2032, 2. do června 2042 a následně každých 10 let.
Realizace plánu a národní přístup
6. Jak Národní plán na obnovu přírody navazuje na stávající strategie a programy v oblasti ochrany přírody?
Národní plán na obnovu přírody vychází z již existujících nástrojů a strategií ochrany přírody a krajiny a doplňuje stávající legislativní i koncepční rámec v této oblasti. Navazuje například na dlouhodobé strategické dokumenty, programy péče o krajinu, plány ochrany biodiverzity nebo adaptační strategie na změnu klimatu. V mnoha případech přebírá již zavedená opatření a programy a dále je rozvíjí tak, aby bylo možné efektivně podporovat obnovu ekosystémů i mimo chráněná území.
Důležitým přínosem plánu je také propojení různých sektorů – například ochrany přírody, zemědělství, vodního hospodářství nebo územního plánování. Díky tomu může docházet k lepší koordinaci jednotlivých opatření a efektivnějšímu využívání dostupných nástrojů a finančních prostředků.
Národní plán tak nepředstavuje zcela nový systém, ale spíše navazuje na to, co již existuje, a posouvá to směrem k ucelenějšímu a dlouhodobě udržitelnějšímu přístupu k obnově přírody a krajiny.
7. Jak budou v Národním plánu na obnovu přírody zohledněny specifické podmínky jednotlivých regionů v České republice?
Národní plán na obnovu přírody vychází z evropského rámce, ale jeho konkrétní podoba a způsob naplňování budou přizpůsobeny národnímu kontextu a prioritám České republiky. Navržená opatření plně umožní zohledňovat místní ekologické, ekonomické i sociální podmínky. Opatření a jejich realizace bude přizpůsobena konkrétním regionům tak, aby odpovídala jejich potřebám a zároveň byla dlouhodobě udržitelná. Důležitou roli přitom bude hrát zapojení místních aktérů, jako jsou obce, vlastníci půdy, zemědělci nebo další hospodařící subjekty, kteří nejlépe znají místní podmínky.
Cílem je zajistit, aby navrhovaná opatření byla nejen účinná z hlediska ochrany přírody, ale také realistická a přijatelná pro místní komunity.
8. Kdo všechno se podílí na přípravě a realizaci Národního plánu na obnovu přírody?
Na Národním plánu na obnovu přírody spolupracuje široké spektrum aktérů a jeho příprava je velmi participativní. Jedná se například o ministerstva, jejich resortní organizace, odborné instituce, zástupce zemědělců a lesníků i dalších profesních organizací a spolků, stejně jako zástupce samospráv. Součástí procesu je také zapojení široké veřejnosti prostřednictvím veřejné konzultace a možností připomínkování návrhu plánu skrze dotazník.
Dopady na hospodaření a využívání krajiny
9. Jak budou zapojeni zemědělci, lesníci a další hospodáři do realizace Národního plánu na obnovu přírody?
Národní plán na obnovu přírody počítá s aktivní a dlouhodobou spoluprací s hospodáři v krajině. Opatření jsou navrhována tak, aby podporovala udržitelné způsoby hospodaření a zároveň byla v praxi realizovatelná. Důraz bude kladen na to, aby navrhovaná opatření nebyla pouze administrativní povinností, ale aby dávala smysl i z ekonomického a provozního hlediska. Součástí plánu jsou i motivační nástroje, poradenství a sdílení dobré praxe.
10. Povede Národní plán na obnovu přírody k rozšiřování chráněných území a vyhlašování nových národních parků?
Národní plán na obnovu přírody se zaměřuje na obnovu ekosystémů a stavu krajiny jako celku, včetně sídel a zeleně v nich. Vyhlašování nebo rozšiřování chráněných území neřeší. Část opatření, zejména těch zaměřených na obnovu přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných druhů ale samozřejmě bude probíhat přednostně v chráněných územích (která k jejich ochraně slouží).
11. Jak může Národní plán na obnovu přírody přispět k dlouhodobé stabilitě produkce potravin a dalších komodit?
Obnova přírody může v dlouhodobém horizontu podpořit například kvalitu půdy, opylování nebo stabilitu vodního režimu, což může přispět k udržitelnému zemědělství, potravinové bezpečnosti a šetrnému hospodaření, které umožní udržitelnou produkci potravin. Právě umožnění dlouhodobé dostupnosti všech komodit, které příroda nabízí a umožňuje, je jedním z cílů Národního plánu na obnovu přírody.
Potravinová bezpečnost znamená fyzickou a finanční dostupnost dostatečného množství kvalitních potravin pro obyvatelstvo země. Nejedná se o potravinovou samostatnost dané země, ale o zajištění plošné dostupnosti i pro případný dovoz z ostatních členských států.
Udržitelná produkce potravin je způsob výroby potravin, který zajišťuje dostatek kvalitních potravin pro současnou populaci, aniž by poškozoval životní prostředí nebo omezoval schopnost budoucích generací produkovat potraviny. Zahrnuje šetrné využívání půdy, vody a dalších přírodních zdrojů, ochranu biodiverzity a minimalizaci negativních dopadů na ekosystémy.
Financování, ekonomické dopady a veřejné zájmy
12. Jak bude realizace Národního plánu na obnovu přírody financována a jaké finanční nástroje mají členské státy EU k dispozici na národní, regionální i místní úrovni?
Financování by mělo být zajištěno kombinací evropských a národních zdrojů. V rámci Evropské unie jsou aktuálně projednávány podmínky dalšího tzv. programového období a obnova přírody bude patřit mezi jednu z významných priorit v oblasti životního prostředí. K naplňování Národního plánu na obnovu přírody budou přispívat jak investice poskytované dosud v rámci resortu životního prostředí (např. na obnovu přírodních stanovišť, zlepšování vodního režimu a retence vody v krajině apod.), tak resortu pro místní rozvoj (podpora zlepšování stavu veřejných prostranství a zeleně) i podpora šetrného zemědělského a lesnického hospodaření v gesci ministerstva zemědělství. Vzhledem k dlouhodobému charakteru Národního plánu na obnovu přírody budou nástroje financování řešeny a vytvářeny i v průběhu plnění Národního plánu na obnovu přírody na základě vyhodnocení vlivů konkrétních opatření na obnovu.
13. Jaké ekonomické přínosy může obnova přírody přinést společnosti například v oblasti zemědělství, lesnictví nebo ochrany přírody?
Zdravé ekosystémy přispívají například ke zlepšení přirozeného zadržování vody v krajině, ochraně před extrémními projevy počasí, podpoře opylovačů, biodiverzity nebo ukládání uhlíku. Tyto přínosy mají pozitivní dopad jak na kvalitu života obyvatel, tak na dlouhodobou stabilitu ekonomiky i dlouhodobou udržitelnost hospodaření v krajině.