Domů Zahraniční vztahy Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT)

Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT)

Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT - European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites) je mezinárodní vládní organizace zabývající se vývojem, provozem a využitím meteorologických družic založená roku 1986. Vláda ČR odsouhlasila plné členství v EUMETSAT usnesením č. 132 ze dne 2. února 2009. Gestorem pro organizaci EUMETSAT v ČR je Ministerstvo životního prostředí ČR, zapojení do EUMETSAT je garantováno Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).

Hlavní náplní EUMETSAT je poskytování dat, snímků a základních družicových produktů pro meteorologii a klimatologii. Aktivity jsou zaměřeny na široké spektrum aplikací družicových dat hlavně pro potřeby národních meteorologických služeb členských států a na monitorování životního prostředí. EUMETSAT zajišťuje mj. provoz meteorologických družic Meteosat druhé generace (MSG) umístěných na geostacionární dráze a družic Metop na nízkých polárních dráhách. Oba tyto základní systémy meteorologických družic patří mezi tzv. povinné programy, na jejichž provozu se musí podílet všechny členské státy organizace, tedy i ČR.

Sídlo organizace je v německém Darmstadtu, v současné době má 30 členských států. Hlavním rozhodovacím orgánem EUMETSAT je Rada, sestávající se ze zástupců všech členských států. Rada se zpravidla schází dvakrát ročně. Poradními orgány Rady jsou formální pracovní skupiny reprezentované zástupci členských států, ale také odborníky z řad organizace EUMETSAT a spolupracujících organizací, především ESA a několika dalších národních kosmických agentur, provozujících vlastní meteorologické družice. Poradní orgány zaujímají stanoviska a doporučení pro jednání Rady.

Pro ČR jsou družicové snímky společně s radarovými daty a numerickými modely základními nástroji moderní předpovědní a výstražné služby zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Jsou klíčové např. pro monitorování jarních a letních konvektivních bouří (identifikace potenciálně nebezpečných bouří doprovázených přívalovými srážkami, silným krupobitím, prudkým nárazovým větrem a tornády), monitorování tvorby a rozsahu mlh a nízké inverzní oblačnosti, upřesnění charakteru a vlastností oblačnosti, monitorování plošného rozsahu sněhové pokrývky aj. Družice jsou také důležitým zdrojem informací o globálním stavu atmosféry, s využitím např. pro asimilaci dat do numerických modelů počasí. Dále jsou využívány pro potřeby zajištění leteckého provozu (civilního i vojenského, a to včetně zahraničních misí), silniční dopravy, zemědělství, energetiky, telekomunikací, turistického ruchu, aj. V případě mimořádných živelných událostí jsou jedním z klíčových informačních zdrojů pro potřeby krizového řízení.