Minamatská úmluva o rtuti
Minamatská úmluva o rtuti byla dojednána pod patronací Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a má za základní cíl ochranu lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a jejích sloučenin způsobenými lidskou činností. Úmluva je novou mezinárodní environmentální smlouvou, která obecně vstoupila v platnost dnem 16. srpna 2017. Česká republika je smluvní stranou Úmluvy od 19. června 2017 a na základě čl. 31 Úmluvy pro ni vstupuje v platnost dnem 17. září 2017.
Úmluva se zabývá celým životním cyklem rtuti. Obsahuje opatření týkající se ukončování těžby rtuti, omezování použití rtuti ve výrobcích a výrobních procesech, kontroly emisí do ovzduší a úniků do vody a půdy a regulace těžby a zpracování zlata pomocí amalgamace. Úmluva nastavuje pravidla a podmínky pro skladování rtuti a jejích sloučenin, pro nakládání s odpady, ve kterých jsou rtuť a její sloučeniny obsaženy, a pokrývá i problematiku řešení míst kontaminovaných tímto prvkem a zdravotních aspektů souvisejícími s expozicí rtuti. Text Úmluvy předpokládá přijímání tzv. zásad („guidance“), jejichž smyslem bude stanovit podrobnější vodítko pro smluvní strany v jejich naplňování Úmluvy. Vrcholným rozhodovacím orgánem Úmluvy je Konference smluvních stran.
Rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém všech živých organizmů. Jsou nebezpečné zejména pro těhotné ženy (pronikají přes placentární bariéru do organismu plodu) a malé děti, u kterých prokazatelně zpomalují vývoj nervového systému. V globálním měřítku jsou hlavními antropogenními zdroji emisí rtuti a jejích sloučenin spalování fosilních paliv, zejména uhlí, krematoria a dále zubní amalgámy, baterie a měřicí přístroje obsahující rtuť. Z technologických procesů jsou hlavními původci znečištění výroba chlóru a alkalických hydroxidů pomocí amalgámové elektrolýzy a těžba zlata amalgámovou technologií.
Do právního řádu zemí Evropské unie jsou závazky vyplývající z Minamatské úmluvy implementovány prostřednictvím nařízení o rtuti (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. 5. 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008).
Odkazy
Domovská stránka Úmluvy
Sdělení č. 53/2017 Sb.m.s. o sjednání Minamatské úmluvy o rtuti (český text úmluvy, je součástí tohoto sdělení). Text Úmluvy byl již několikrát v přílohách aktualizován. České verze změn jsou součástí sdělení, kterými se změny vyhlašují.
Dokumenty
-
Helsinská úmluva o přeshraničních účincích průmyslových havárií
Convention on the Transboundary Effects of Industrial Accidents, Helsinki, Finland, 1992Cílem Úmluvy je předcházet škodlivým účinkům závažných průmyslových havárií přesahujících hranice jednotlivých států na lidské zdraví, životní prostředí a...
-
Formulář hlášení zásob perzistentních organických znečišťujících látek
Formulář k plnění povinnosti poskytování informací o zásobách perzistentních organických znečišťujících látek dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách
-
Právní předpisy v oblasti chemických látek
V oblasti chemických látek v České republice je základním právním předpisem zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích, který zároveň přizpůsobuje český právní řád evropským nařízením, včetně dvou klíčových nařízení REACH (nařízení (ES) č. 1907/2006) a CLP (nařízení (ES) č. 1272/2008).
-
Rotterdamská úmluva
Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu (PIC) pro nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu byla sjednána v roce 1998 a vstoupila v platnost v roce 2004. Úmluva neomezuje obchod s těmito látkami, ale zajišťuje informované rozhodování o jejich dovozu a výměnu informací mezi vyvážejícími a dovážejícími státy. Látky uvedené v příloze III úmluvy, na které se vztahuje postup PIC, jsou většinou průmyslové chemické látky nebo pesticidy. Smluvní strany rozhodují, zda souhlasí s dovozem těchto látek na základě hodnocení rizik. V EU je implementace této úmluvy zajištěna nařízením (EU) č. 649/2012, přičemž Ministerstvo životního prostředí ČR je odpovědné za koordinaci a implementaci nařízení jako určený národní úřad (DNA).
-
Rotterdamská úmluva
Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu (PIC) pro nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu byla sjednána v roce 1998 a vstoupila v platnost v roce 2004. Úmluva neomezuje obchod s těmito látkami, ale zajišťuje informované rozhodování o jejich dovozu a výměnu informací mezi vyvážejícími a dovážejícími státy. Látky uvedené v příloze III úmluvy, na které se vztahuje postup PIC, jsou většinou průmyslové chemické látky nebo pesticidy. Smluvní strany rozhodují, zda souhlasí s dovozem těchto látek na základě hodnocení rizik. V EU je implementace této úmluvy zajištěna nařízením (EU) č. 649/2012, přičemž Ministerstvo životního prostředí ČR je odpovědné za koordinaci a implementaci nařízení jako určený národní úřad (DNA).